Prognóza

07.02.2022

Sleduji veřejné dění ve všech dostupných oblastech a snažím se pochopit záměry jednotlivých aktérů. Rovněž mě zajímají výsledky a dopady jejich snažení. Vrtalo mně hlavou, že Babiš s radostí a ochotně předal post předsedy vlády a odešel, jak říkal, do konstruktivní opozice. Předpokládám, že chce být prezidentem, a proto volí vstřícný nadstranický postup. Také prezident Zeman nedělal se jmenováním nové vlády žádné brykule, jak se očekávalo, aniž by využil legislativní možnosti, které mu ústava poskytuje, aby jmenování nové vlády zamezil, nebo aspoň posunul na co nejpozdější dobu. Myslím, že minulou neděli jsem nečekanou vstřícnost obou aktérů pochopil a nyní si dovolím malou prognózu, přestože nejsem profesí prognostik. Duch prognostika mě osvítil v okamžiku, kdy jsem se z rádia doslechl, že národní banka hodlá začátkem února zvednout repo sazbu o půl procentního bodu. Přitom po posledním zvýšení tvrdne Koruna jak utržená z řetězu, už je něco málo nad čtyřiadvaceti korunami za Euro a hodlá zpevňovat dál. Současně ovšem stoupá procento inflace a podle prognóz směřuje v krátké době k deseti a možná i jedenácti procentům, přestože zvyšování úroků má právě inflaci stlačit dolů. Co tento stav způsobilo? Kruhy blízké Babišovi a Zemanovi, ale také Okamurova squadra tvrdí, že inflace je dovezená zvenčí. Její růst svádí, mimo jiné, na Covid, Green Deal, zdražování emisních povolenek a další 'exportované vlivy, podle zásady: 'My nic, my muzikanti.' Tato tvrzení považuji za zlovolný žvást, protože Euro vykazuje inflaci do pěti procent a všechny země sdružené v Evropské měnové unii usilují o její snížení. U nás nemáme lidi na práci, všichni se snaží urvat maximum od státu a už teď zástupci odborů a profesních skupin s vážnou tváří požadují nárůst platů nejen o inflaci, ale dalších pět až sedm procent. Někteří, jako mluvčí hasičů, policajtů a kantorů, ještě víc. O zdravotnících ani nemluvím. Ti už dva roky řeší jen Covid. To je ovšem menšina a ti ostatní využili situaci k tomu, aby se opevnili ve svých ordinacích a přístup ke zdravotní péči lidem ještě více ztížili. Jejich mluvčí ovšem požadují plošné zvýšení odměn, tedy i pro ty, kteří zdravotní péči doslova bojkotují. Tam, kam dosáhnou veřejné prostředky, panuje socialismus jak vystřižený z reklamního žurnálu. Nikdo si neuvědomuje a kdo ano, bojí se to říct nahlas, že inflace je proces, kterým se měna přirozenou cestou brání před zvyšováním odměn bez adekvátního růstu celospolečenské produktivity práce. V současnosti je to z velké části důsledek nesmyslného rozhazování veřejných prostředků v minulých létech Babišovou vládou, bohužel i za přispění ODS a jiných stran, přesně podle hesla: 'Po nás potopa.' Všichni zbohatnout nemohou, protože to dopadne jako za socialismu, že nakonec budou všichni chudí. Toto je však jen část problému. Druhá a důležitější část je pro dnešní dobu, která trpí totální ztrátou historické paměti, charakteristická. Mám pocit, že současný vývoj je řízen takto spekulativně s cílem ovládnout opět rozhodující pozice ve státě. Nevím přesně kdo je loutka a kdo je vodič, ale symptomy a souvislosti jsou jasné. Hlavně mě zarazil jeden naprosto neočekávaný jev. Podle zdravého rozumu by inflací měla koruna oslabovat, ale ona naopak, přes všechny zákroky Národní banky, vůči západním měnám posiluje. Tím oslabuje export a zvýhodňuje dovozce čehokoliv. Současně jde na ruku těm, kteří nejraději bezúčelně čundrují po světě, a to je podle mého soudu větší část domácího volebního elektorátu. Takto získávat voliče je projev velice rafinovaného a nebezpečného populismu. Kdybychom měli Euro, tento rozpor by vůbec neexistoval, protože bychom inflaci krotili s ostatním členy Evropské měnové unie. Na tomto místě je třeba si uvědomit, že v čele České národní banky stojí Zemanův fámulus Jiří Rusnok. Tento člověk s vizáží charakterního poctivce udělá aktivně a rád cokoliv, co uvidí svému stvořiteli na očích. Po zvážení vyřčených argumentů se vkrádá otázka. Proč Babiš se Zemanem tak rychle a bezproblémově předali výkonnou moc Fialově velké koalici a zalezli jako sysli do díry? Odpověď je nasnadě. Oba nejvyšší představitelé strčili veslo do ruky vítězi voleb. Ten je převzal, aniž by národu oznámil, stejně jako kdysi starý dobrý Winston Angličanům, že jim může slíbit jen krev a slzy, což by v době smrtící trojkombinace hrozeb nebylo nikterak nadsazené. Tou trojkombinací myslím Covid, inflaci utrženou ze řetězu a energetické zdroje kontra Green deal. K tomu všemu ještě patří třešnička na dortu, nebezpečí války na Ukrajině. Babiš si navíc uvolnil ruce k rozhodující bitvě o post hradního pána, aby tak završil svoji oslnivou politickou karieru, získal další imunitu a tím se vyhnul tenatům justiční lobby která na něj má dlouho políčeno. Zeman samozřejmě z logiky věci nemá žádné osobní ambice, ale má dceru, jenž by se mohla v politice rovněž uplatnit a také je tu se svými zájmy silný ekonomický komplex vlastníků bývalých socialistických hospodářských komplexů a institucí, v jejichž službách vždy pracoval. Možná, že právě to jsou ti vodiči. Nesmíme také zapomenout na zájmy hradní skupiny a všech figur nabalených na obchod s Čínou a Ruskem. Co na to Fiala? Vlezl do pasti a s ním celá grupa známých tváří, po dlouhém půstu toužící po lizu. Uvidíme, s jakými opatřeními vláda přijde. Zatím to vypadá tak, že slibuje všechno možné i nemožné, ale ani její představitelé nenašli odvahu nazvat věci skutečnými jmény. Jen samé kličkování a úhybné manévry. Proto tvrdím, že současná vláda nevydrží ani toto volební období, protože přijala falešnou hru svých předchůdců a oponentů. Nedokáže totiž národu říct, že se musí uskrovnit a konečně začít pracovat ve prospěch celku.